31. 10. 2018
text Stojan Černodrinski foto ČTK, archiv MAFRA
Když taková chvíle nastane, mnozí z nás mají pocit, že odešel člen rodiny, příbuzný či životní kamarád. Pro někoho často jediný. Milovaní pejskové, kočičky, křečci, králíčci či papoušci navíc neumějí mluvit, a o to jsou chvíle posledního loučení těžší. Je tedy přirozené, že bychom jim nezištnost a bezelstnost, kterými nás celý svůj život provázeli, měli oplatit důstojným odchodem. Možná někdo namítne, že mrtvému už je to stejně jedno, tím spíše, že jdeozvíře. Třeba je, ale důstojnost není jen o mrtvých, je i o paměti živých – a v tom je to lidské.
i ANONYMNÍ ODCHOD Je pravda, že pro život i smrt platí v každé společnosti určitá pravidla.Je tomu takulidí a platí to i u zvířat. Jde především o pragmatické pokyny, jak neohrozit životní prostředí a dodržet hygienické normy. Základní možností, kterou podporuje státanabízejí ji veterinární ordinaceakafilerie, je asanace, kdy se uhynulé zvíře nechá za pár stokorun odvézt do kafilerie k průmyslové likvidaci spolu s dalším odpadem živočišného původu. Podrobnosti tohoto způsobu „pohřbení“ lze jen stěží nazvat pietou a pro většinu chovatelů domácích mazlíčků jsou těžko přijatelné. Mnozí majitelé chtějí pohřbít svého mazlíčka tak, aby k němu měli blízko. Nejlépe na svém pozemku, kde budou hrob moci často navštěvovat. Na druhé straně, zejména na venkově se na psy, kočky a další zvířata často nenahlíží jako na členy rodiny, a tak se volí ten nejjednodušší způsob zahrabání někde na pozemku.Vobou případech je však nutné dodržet vyhlášku č. 82/2014 Sb. stanovující požadavkykpohřbu do země – a ty jsou natolik náročné, že je prakticky nelze dodržet. Na pohřbení někde v lese je pak lepší rovnou zapomenout. Pomineme- -li fakt, že to zákon vysloveně zakazuje, asi nikdo nechce, aby mu zvíře zanedlouho vyhrabalo divoké prase.
Mnozí majitelé chtějí pohřbít svého mazlíčka tak, aby k němu měli blízko. Nejlépe na svém pozemku, kde budou hrob moci často navštěvovat. Na druhé straně, zejména na venkově se na psy, kočky a další zvířata často nenahlíží jako na členy rodiny, a tak se volí ten nejjednodušší způsob zahrabání někde na pozemku.Vobou případech je však nutné dodržet vyhlášku č. 82/2014 Sb. stanovující požadavkykpohřbu do země – a ty jsou natolik náročné, že je prakticky nelze dodržet. Na pohřbení někde v lese je pak lepší rovnou zapomenout. Pomineme- -li fakt, že to zákon vysloveně zakazuje, asi nikdo nechce, aby mu zvíře zanedlouho vyhrabalo divoké prase.
Dnes už však existují profesionální služby, které v těchto těžkých okamžicích pomohou. Jednou z nich jsou zvířecí hřbitovy, kde zvíře uložíte do předem vykopané jámy – platí zde podobná pravidla jako na lidském hřbitově. Cena za uložení do hrobu začíná na tisícikoruněamůžete si přikoupit i celou řadu dalších služeb. Od přivezení od veterináře přes speciální náhrobní kámen až po smutečního řečníka–celkem tak můžete zaplatit až deset tisíc korun. Zvířecích hřbitovů na našem území není mnohoana rozdíl od těch lidských nemáte zaručeno, že po vyčerpání své kapacity tu budou „navždy“. Hrob se totiž předplácí na 5 let, přičemž majitel pozemku má povinnost dodržet tzv. „tlecí dobu“, a to minimálně 10 let.
Bezesporu nejsofistikovanější službou jsou kremace. „Jsme schopni přijet až k majitelům do domu nebo tělo důstojně převzítvtransportním vaku na veterině a zpět poté poštou doručit například obyčejnou plastovou urnu s popelem. Popel si jednoduše rozptýlíte na zahradě nebo v parku, kde se pejsek nejčastěji či nejraději venčil–žádný velký patos a žádné zásadní starosti…“ shrnuje stručně možnosti Ing. Adam Voňavka, ředitel Krematoria zvířat Brno.
To ale není vše, nesmírně důležitý je v těchto chvílích i profesionální přístup: „Naší povinností je chovat se maximálně empatickyaslušně, lidé v nás hledají útěchu a utišení bolesti. Nejsme oblečení ve fracích a nechováme se škrobeně – někdy stačí jen babičku pohladit po ruce a projevit obyčejnou lidskou účast,“ dodává Ing. Voňavka. Průměrná cena kremace se pohybuje kolem 5000Kč. ●
LN – speciál na Ekonomiku – téma „Domácí mazlíčci“
Kremace zvířat se za posledních několik let stala naprosto běžnou službou. Stejně, jako pozůstalí po svých blízkých míří do obřadních síní krematorií po celé zemi, i majitelé domácích mazlíčků často automaticky volají do krematoria zvířat.
Tentokrát se s Vámi podělíme o zajímavou reportáž z Aše, kde pan Vít Klouček založil pohřební službu pro zvířátka Vitem. Svou práci zde berou takřka jako poslání a v posledních měsících zaznamenali i vysoký nárůst počtu zákazníků.
Ve videu se dozvíte, jakým způsobem lidé obecně reagují na ztrátu zvířecího mazlíčka a jak tyto negativní emoce zvládat.