22. 05. 2017
V poslední době se nám množí telefonáty, jejichž podstata je jasná. Co se zesnulým zvířetem..? Lidé se ptají poměrně obecně, proto bychom Vám rádi poskytli nějaké informace, jakým způsobem lze Vaše zvíře pohřbít.
1. Kafilérie
Základní a také nejvíce frekventovanou volbou je stále kafilérie. Pokud Vaše zvíře podstoupí euthanasii, klinika Vám zpravidla za úplatu zajistí převoz a likvidaci zvířete v asanačním podniku, obecně známém jako kafilérie. Účelem kafilérie je neškodně odstranit odpad živočišného původu, a tím je zkažené maso z masokombinátů, nevyužitelné části z poražených zvířat na jatkách a uhynulá zvířata. Tyto pozůstatky jsou hromadně likvidovány pod vysokým tlakem při teplotě kolem 130°C a dochází zde ke sterilizaci. Tento derivát je dále sušen a rozemlet na masokostní moučku, rovněž jsou odděleny tuky pro další chemické zpracování. Tento postup „pohřbení“ zvířete je zcela legální a odpovídá zákonným normám.
2. Uložení do země
Tuto variantu používají zejména lidé, kteří mají k dispozici větší zahradu, nicméně je vcelku důležité si uvědomit, že i pohřbení psa na vlastním pozemku je z hlediska zákona velmi komplikované. Podle § 2 vyhlášky 82/2014 Sb. o hygienických a veterinárních požadavcích nesmíte vykopat hrob blíže než 100m od Vašeho domu s tím, že je potřeba dodržet i vzdálenost 50m od hranice sousedního pozemku. V praxi tedy musíte mít pozemek o rozloze nejméně 1,5Ha. Pokud vlastníte pozemek velký několik hektarů, ještě nemáte vyhráno. Vykopat jámu do hloubky minimálně 0,5m jistě v létě takový problém není, ale vykopat ji na místě, které je vzdálené od vodního zdroje alespoň 200m, už tak jednoduché není. Je jasné, že asi málokdo bude na místo volat hydrogeologa, nicméně s velkou pravděpodobností budete porušovat zákon. Pokud máte opravdu velký pozemek, vykopali jste hlubokou jámu a navštívil Vás hydrolog, potřebujete ještě nehašené vápno a rozložitelnou rakev či obal. Na pohřbení nějakým potutelným někde v lese rovnou zapomeňte. Když vynecháme fakt, že toto zákon vysloveně zakazuje, asi nechcete, aby Vám zvíře zanedlouho vyhrabalo divoké prase.
3. Zvířecí hřbitov
Není jich mnoho, ale přesto existují. Zvíře uložíte do předem vykopané jámy, platí zde podobná pravidla jako na lidském hřbitově. Tato varianta je už nákladnější, nicméně z hlediska zákonných i etických pravidel přijatelná. Bohužel i tato varianta má svá úskalí. Jelikož se na rozdíl od lidských pohřebišť jedná o soukromé podnikání, nikde nemáte jistotu, že tento hřbitov bude existovat na věky, a že nepřijede bagrista, který celou půdu zorá, byť je tato varianta zakázaná, protože majitel pozemku má povinnost dodržet tzv. „tlecí dobu“, a to minimálně 10let. Protože tyto hřbitovy existují jen pár let a zřizovatelé jsou často OSVČ, nikdo není schopen příliš predikovat jejich budoucnost.
4. Kremace
Zatímco v roce 2003 vzniklo první krematorium, které bylo na dlouhou dobu v Česku jediné, dnes již vznikají další. Poptávka po této službě raketově roste. Podobně jako u humánních pohřbů, jde trend žehů kupředu, a to i s ohledem na stále větší povědomí obyvatel ČR o této službě. Zatímco před 13 lety byla kremace považována za zhýralost bohatých majitelů psů, dnes je tato služba cenově dostupná pro většinu obyvatel, a jedná se o vcelku běžný proces. Průměrná cena kremace se pohybuje okolo 4500Kč, což s ohledem na výdaje za veterinární péči a jiné náklady v průběhu života zvířete není astronomická částka. Bohužel i zde je potřeba sledovat jeden problém, a ten přináší rychle vznikající „krematoria“, která o sobě hrdě prohlašují, že splňují veškerá pravidla pro provoz této služby. Nicméně realita je taková, že si s nimi dohledové státní orgány příliš neví rady, a tato pochybná zařízení i přes řadu pokut fungují s kremačními pecemi, které často připomínají spíše špatně postavený krb. Situace se ale pomalu mění k lepšímu, protože hygiena, veterinární správa a odbory životního prostředí usilovně spolupracují na přísnějších podmínkách pro tato zařízení, včetně možnosti odebrání živnosti. V praxi jako vždy platí, že poctiví přežijí dlouhé období a ti slabí po čase zaniknou. Proto dejte zejména na doporučení, zkušenosti zákazníků a recenze. Kremace zvířat se stávají standardní alternativou po smrti zvířete.
AUTOR: Mgr. Jan Roztočil, místopředseda asociace
V životě každého páníčka či paničky nastane období, kdy pejsek či kočička, kteří je provázeli po dlouhá léta životem, nás opustí. Je to velmi smutné období a člověk si říká, jak celou situaci řešit.
Smutek při ztrátě blízkého nedrží pouze lidé, ale i zvířata. Rituální chování vědci popsali například u žiraf, slonů, delfínů nebo strak. Pro žirafí matku to byly nesmírně kruté okamžiky: její mládě pobylo na tomto světě sotva dvě hodiny.
V poslední době se nám množí telefonáty, jejichž podstata je jasná. Co se zesnulým zvířetem..? Lidé se ptají poměrně obecně, proto bychom Vám rádi poskytli nějaké informace, jakým způsobem lze Vaše zvíře pohřbít.